Hrůzný případ kanibalismu otřásl Českem

Definice kanibalismu

Hele, kanibalismus je když někdo žere maso jinýho člověka. Prostě když člověk baští druhýho člověka, tak je to kanibal. Tomuhle výrazu se začalo říkat podle Caníbales, což byli týpci z Karibiku, který Španělé křivě obvinili, že žerou lidi. Kanibalové to dělaj z různejch důvodů - někdy je to součást nějakýho rituálu, jindy prostě nemaj co žrát a jsou tak zoufalí, že sežerou cokoliv. I když je to dneska totální tabu a lidi z toho maj husí kůži, v minulosti se to dělo všude možně po světě. Když chceme pochopit, jak moc daleko jsou lidi schopný zajít, když jde do tuhýho, tak je docela důležitý se tímhle tématem zabývat.

Historické formy kanibalismu

Hele, kanibalismus je fakt drsnej způsob, jak žrát maso vlastního druhu, a má fakt dlouhou a temnou minulost. Vědci našli různý formy kanibalismu, a některý jsou ještě víc šílený než ostatní. Když se řekne endokanibalismus, to je vlastně pojídání vlastních příbuzných po smrti, často jejich popela. I když to zní děsně, dělali to hlavně z respektu a věřili, že se tím s nima nějak duchovně spojí. Pak máš exokanibalismus, což bylo žrání nepřátel, většinou při nějakých rituálech. Buď chtěli získat sílu toho nepřítele, ukázat, kdo je tady pánem, nebo prostě ostatní vyděsit. No a když přijde na nutnostní kanibalismus, to je prostě zoufalství v krajní nouzi, třeba při hladomorech nebo když někde ztroskotáš. Třeba ta Donnerova parta v roce 1846, ty museli žrát jeden druhýho, aby v tý zimě přežili. Ať už to bylo kvůli rituálům, agresi nebo zoufalý snaze přežít, kanibalismus je prostě jedna z nejvíc děsivejch věcí v lidský historii.

Vlastnost	Kanibal	"Normální" člověk
Stravovací návyky	Konzumace lidského masa	Konzumace rostlin a masa zvířat
Výskyt v populaci	Extrémně vzácný	Běžný

Příčiny kanibalismu

Hele, pojídání lidskýho masa, tomu se říká kanibalismus, a je to fakt hustá věc, co provází lidi už od nepaměti. I když to zní jako něco šílenýho z hororu, důvodů k tomu bylo vždycky víc. V některejch kulturách to byl rituál - mysleli si, že když sežerou nepřítele nebo mrtvýho kámoše, získaj jeho sílu nebo moudrost, případně že je to dostane do nebe. Občas to byla spíš z nouze ctnost, třeba když byl velkej hlad nebo když se lidi ztratili někde v divočině a neměli co žrát. Vezměte si třeba partu Donnera - v roce 1846 uvízli v zasněženejch horách a museli sníst svoje mrtvý, aby vůbec přežili. Jasně že kanibalismus nikdy nebyl běžnej a většina lidí ho brala jako něco zakázanýho. Dneska je to samozřejmě trestný a normální lidi z toho maj oprávněně husí kůži. Jen pár domorodejch kmenů si ještě drží nějaký ty rituální zvyky, ale i to má přísný pravidla.

Kanibalismus v kultuře

Hele, to žrání lidskýho masa vlastníma lidma je fakt děsivá věc, co v tobě vyvolává husí kůži, ale zároveň tě to tak nějak přitahuje, víš jak. I když to dneska všichni berou jako něco fakt nechutného a zakázanýho, v historii se to dělo docela často - někdy kvůli hladu, jindy při nějakejch rituálech, a někdy prostě proto, že byli lidi krutý. Tyhle kanibalistický věci se objevujou i v kultuře - knížky, filmy, muzika a tak. Většinou to má ukázat, jak může člověk ztrácet lidskost, bejt krutej, nebo jak moc může bejt zoufalej, když bojuje o život. Třeba takovej román Cesta od McCartyho - tam se chlap se svým klukem potloukaj po světě, kterej je úplně v hajzlu, a musej se vyhýbat kanibalům, který jsou důkazem toho, že je všechno v prdeli. Když se tyhle kanibalistický témata objevěj v kultuře, nutí tě to přemejšlet o tom, co dělá člověka člověkem a co ho může donutit k takovejm věcem.

Moderní případy kanibalismu

Hele, kanibalismus je fakt drsnej fenomén - prostě lidi, co žerou jiný lidi. Je to něco, co existuje už strašně dlouho. I když si většina myslí, že je to věc dávný historie a primitivních kmenů, tak se to občas děje i dneska. Většinou jde o psychopaty, magoše nebo lidi v totálně zoufalý situaci. Třeba takovej Armin Meiwes, to byl německej kanibal, kterej v roce 2001 sežral chlápka, co se mu sám přihlásil přes net - šílený, co? Celej svět z toho byl na prášky a lidi začali řešit, kam až může zajít svobodná vůle. Když se podíváš do historie, najdeš spoustu případů, kdy lidi jedli jiný lidi třeba během válek nebo hladomorů - prostě když už nebyla jiná možnost. Třeba v Sovětským svazu ve třicátých letech nebo při obléhání Leningradu za druhý světový, tam se děly věci... Jasně že je to všude zakázaný a lidi to berou jako něco totally mimo, ale občas se to prostě stane. Naštěstí jsou takový případy fakt výjimečný a většinou k tomu dojde jen při nějakých extrémních situacích.

Kanibalismus a kriminalistika

Hele, kanibalismus - to je fakt síla, co? Je to když někdo sežere jinýho člověka. Dost děsivý, ale zároveň to lidi fascinuje. Pro policajty je to pořádnej oříšek. Normální vražda nechá stopy a má nějaký důvod, ale když k tomu přidáš ještě to, že pachatel oběť sežral, je to úplně jinej level. Detektivové musej nejenom zjistit, kdo to udělal a koho sežral, ale taky pořádně prošmejdit místo činu. Na kostech zůstávaj speciální škrábance od řezání masa a známky vaření, který vypadaj jinak než když člověka sežere zvíře. Proč to ty lidi dělaj? No, dřív to byl často nějakej rituál, protože věřili, že když sníš člověka, získáš jeho sílu. Nebo když byl hlad a nic jinýho k žrádlu nebylo. Dneska už je to mega vzácný a většinou to dělaj jen psychicky narušený magoři.

Temnota v srdci kanibala je hlubší než nejtemnější džungle, neboť pohltila i poslední záblesk lidskosti.

Radovan Šimek

Etické a morální aspekty

Když se někdo živí lidským masem, je to fakt síla a většina z nás by asi zvracela už jen při tý představě. Skoro všude na světě je to největší prasárna, co můžeš udělat, a lidi za to jdou sedět. Kanibal je prostě odpornej zmrd, to je jasný jak facka. Když někoho sežereš, je to jako bys mu sebral všechnu jeho lidskou hodnotu a udělal z něj kus flákoty. To je fakt strašný svinstvo. Takovej člověk nemá žádnou úctu k životu ostatních, je to prostě zvíře. I když třeba někdo umírá hlady a není zbytí, pořád je to děsně na hraně. Nikdo neví, jestli je správný zabít jednoho člověka, aby přežil druhej. Je to pěkně na hovno, když se nad tím zamyslíš.